5 způsobů, jak děti zapojit do domácnosti hravě a přirozeně

Zamysleli jste se někdy nad tím, proč se děti s nadšením vrhají do vaření, pečení, utírání prachu, vysávání nebo věšení či skládání prádla – dokud z toho není povinnost? Více nám přiblíží Mgr. Mária Spodniak Červenáková, psycholožka.

Při práci s dětmi si často všímám, jak moc touží po pocitu užitečnosti, sounáležitosti a kompetence. Domácí činnosti mohou být krásnou příležitostí, jak tyto potřeby naplňovat – ale bez rozkazů, příkazů a mrzutých tváří. Stačí zapojit špetku hravosti a důvěřovat jim.

Dnes mám pro vás 5 způsobů, jak na to:

1. Z domácích prací společná hra

Místo: obývací pokoj

Rekvizity: ponožky (páry)

Úkol: najít správné páry a „oženit je“

Zní to jako nesmysl? Pro děti je to skvělá příležitost k tréninku zrakového rozlišování, trpělivosti a smyslu pro humor.

Psychologický tip na závěr: Když se děti baví, uvolňuje se oxytocin – hormon štěstí a pohody. A v takové atmosféře se domácí práce mění ve společné zážitky.

2. Role místo příkazu

Místo „Ukliď si pokoj“ zkuste říct: „Dneska můžeš být šéfem úklidu! Ty rozhodneš, kde začneme...“ Děti milují, když se cítí důležité. Pokud jim dáte trochu moci nad procesem, spolupráce přijde mnohem snadněji.

Psychologický tip: Autonomie zvyšuje vnitřní motivaci. A my přece chceme, aby to dělaly proto, že chtějí – ne proto, že musí.

3. Méně je více

 ...čili – nedávejte dětem výkonové hodnocení a nesrovnávejte je!

Když tříletý syn řekne, že umyje talíř, může to znamenat, že ho jen pocáká vodou a hrdě odejde. Neumývejte ho znovu hned za ním – alespoň ne před jeho očima.

Psychologický tip: Dítě si buduje vztah k činnosti na základě zkušeností a emocí. Pochvala za snahu typu „Líbí se mi, jak ses do toho pustil“ je v tomto věku silnější než dokonalý výsledek.

4. Pomalý dojde dál

Ano, staré známé přísloví platí. Je pravda, že děti dělají věci pomaleji. A občas něco rozlijí, vysypou nebo rozbijí. Ale když spěcháme, bereme jim příležitost naučit se něco nového. Zapojení do domácnosti může být tichou formou výchovy k odpovědnosti, pozornosti i vztahu k věcem.

Psychologický tip: Děti potřebují bezpečný prostor pro chyby – bez kritiky, s podporou a humorem.

5. (Vy)tvořte si společné rituály!

Zkuste si společně sepsat třeba nedělní seznam úkolů – ale pozor, buďte co nejvíc kreativní a vtipní! Například: Rozloučení s odpadky, Pátrání po ztracených ponožkách, Vodní balet s mopem… Týdenní rituály vytvářejí předvídatelnost a děti se na ně mohou těšit.

A poslední psychologický tip: Opakování v kombinaci s pozitivními emocemi upevňuje návyky. A co je nejkrásnější – společně tvoříte rodinné vzpomínky.

A pár slov na závěr…

Zapojování dětí do domácnosti nemusí být jen o disciplíně. Může to být cesta k budování vzájemného vztahu, důvěry a radosti z obyčejných věcí. A když to někdy nejde? Zhluboka se nadechněte, pusťte si hudbu, tančete – a vzpomeňte si, že každé „neohrabané“ umytí nádobí je malý krok k velké odpovědnosti.