Hračky mého dětství
Vzpomíná průvodce, pedagog, spisovatel, glosátor a moderátor Milan Kolcun
Někteří z nás byli dětmi ještě před několika lety, jiní před delší dobou a mnozí z nás naštěstí nikdy dětmi být nepřestanou. Zavzpomínat na doby, kdy se nám s každou novou hračkou rozzářily oči, je ale víc než příjemné. Své o tom ví i Milan, kterému dodnes zůstala téměř všechna plyšová zvířátka.
Právě plyšová zvířátka patřila mezi hračky, kterých měl nejvíce. „Zvířátka byla nejen plyšová, ale i plastová. Maminka mi vždycky koupila nějaké za odměnu, když jsem byl hodný nebo když jsme šli na odběr krve a já nebrečel. Hrál jsem si s nimi často. Nakládal jsem je například do autíček a převážel je jakože na výlet – na druhý konec pokoje,“ usmívá se Milan, který měl samozřejmě i několik autíček a železnici. A nesměla chybět ani legendární stavebnice Merkur.
Stavebnice Merkur před časem oslavila neuvěřitelných sto let. Stala se fenoménem, který okouzlil nejen naše rodiče, ale i naše babičky a dědečky. U tří generací dětí rozvíjela mechanické, strojírenské a elektrotechnické dovednosti. „Žije“ dodnes, ale z piedestalu ji postupně vytlačují sofistikovanější hračky. Současným hitem je například magnetická stavebnice, kterou děti naprosto zbožňují. Spojuje se pomocí magnetů, takže je mimořádně pevná a stabilní. Můžete ji libovolně kombinovat, má atraktivní design a nabízí nekonečno možností, jak si s ní hrát.
Olympiáda společenských her
Jak nám prozradil, zvířátka má dodnes doma, ale už si s nimi nehraje. Jako dítě měl rád také karty, pexeso a společenské hry. „S tátou jsme dokonce hrávali Hry her. Bylo to něco jako olympiáda – hráli jsme všechny hry za sebou, třeba šachy, dámu, člověče, a pak jsme to na konci vyhodnotili.“
Pokud se s dětmi rozhodnete doma po vzoru M. Kolcuna také uspořádat „Hry her“, vyzkoušejte kromě těch tradičních i některé novinky. Dnešní deskové hry jsou mimořádně lákavé i vizuálně a jejich grafické zpracování je propracované k dokonalosti. Logické hry jako Pomoz malému hrochovi nebo Rozhýbej krabici mohou vaší rodině přinést tolik zábavy, že na to budete ještě dlouho vzpomínat. Kdy jste naposled měli možnost sestavit vodovodní potrubí a pomoct hrochovi naplnit vanu vodou, aby se mohl konečně vykoupat?
Tříhodinové silvestrovské programy
Už jako malý měl fotoaparát, což byl jeho splněný sen. „Fotil jsem už od dětství. Opravdu. Pak jsem si ve škole vyvolával fotky. Toužil jsem mít i kameru a být kameramanem, ale na to nikdy nedošlo,“ vzpomíná nostalgicky.
V té době už ale inklinoval k šoumenství a režisérskému křeslu. Režíroval ale pouze sám sebe a silvestrovský program, který každoročně připravoval pro své rodiče. „Bylo tam všechno. V té době jsem ujížděl na Televarieté, takže jsem se měl čím inspirovat. Žongloval jsem, vyráběl vlastní křížovky, přehrával hudbu. Bylo to plnohodnotné tříhodinové představení. Když o tom tak přemýšlím, byl to vlastně základ mé dnešní talk show. Zkrátka jsem byl vždycky šoumen,“ směje se Milan Kolcun, který je od dětství velkým milovníkem knih. Protože neměli moc peněz, neměl jich doma tolik, ale dodnes si v nich rád listuje. „Knihy byly tehdy vzácné. Koukám, že jsou skoro všechny počmárané, asi jsem si do nich musel dělat poznámky. Dodnes jako dárek nejraději kupuji knihy. Fascinuje mě zejména výběr dětské literatury a krása knih pro malé čtenáře. Je na nich vidět, že si s nimi dávají grafici záležet.“
Mnozí z nás si v dětství kreslili všude možně, a proto dodnes nacházíme obrázky na nejrůznějších nečekaných místech. Kdyby tehdy existovalo něco jako Kouzelné kreslení, knihy by dnes poznamenal jen čas, nikoli naše „umělecké“ výtvory. Pokud i vaše děti rády kreslí, dovolte jim tento talent rozvíjet na tabletu, který jim nebude namáhat oči. S Kouzelným kreslením ušetříte spoustu papíru, takže má i značný ekologický rozměr.
